Zajímavosti z rodokmenu
Co nás při hledání nejvíc překvapilo – nejstarší předek, spojené větve, řemesla a osudy.
Křest, který nebyl tam, kde jsme ho hledali
Bedřich Tylk, otec babičky Marie Bergerové, se narodil 12. března 1879 v Rokytníku u Hronova – a přesto ho nebylo v žádné katolické matrice široko daleko. Vysvětlení: jeho otec Vincenc (Čeněk) Tylk den před svatbou, 22. září 1878, přestoupil k evangelíkům augsburského vyznání – k víře své matky Anny Šimkové i své nevěsty. Bedřicha proto pokřtil evangelický farář ze Šonova „při shromáždění v církevní chalupě v Rokytníku“. Narodil se necelých šest měsíců po svatbě a otec, který neuměl psát, ho třemi křížky před svědky uznal za svého.
Slib, že děti budou katolické
Když si evangelík Jiří Kaněra, tkadlec z Rokytníku, bral v listopadu 1846 katoličku Veroniku Koláčnou z Velkého Poříčí, musel nejdřív – 7. září 1846 – podepsat úřední „revers“: slib, že všechny děti z manželství budou vychovány katolicky. Bez povolení biskupské konzistoře v Hradci Králové by se svatba nekonala. Jejich dcera Marie (1855) byla proto pokřtěna katolicky – a o dvaadvacet let později se jako evangelička vdala za Vincence Tylka. Evangelíci byli v rodině z obou stran: Vincencova matka Anna Šimková byla luteránka už v roce 1838, Mariin otec Jiří Kaněra taky.
Ženich v uniformě nové republiky
Pradědeček Josef Hrubý se 1. března 1919 ženil v kostele v Polici nad Metují ještě jako voják „československého polního dělostřelectva, náhradní setnina“ – čtyři měsíce po vzniku Československa. Nevěstou byla Aloisie Vinterová ze sousedního Hlavňova; oběma bylo 27 let a narodili se ve stejném roce 1891, jen tři měsíce od sebe (str. 168 a 169 téže matriky).
Tři Josefové Hrubí
V Hlavňově u Police nad Metují žili v domě čp. 65 Hrubí nejméně čtyři generace. Josef Hrubý (* 1863) byl podle matriky „kameník a chalupník“ – na Policku se pískovec lámal a opracovával odedávna. Jeho syn Josef (* 1891) byl cestář a dědeček Josef (* 1929) je třetí Josef v řadě. O generaci dřív byl hlavou rodu krejčovský mistr František Hrubý, který si roku 1850 vzal dceru pěkovského učitele Josefa Berana.
Datum narození, které patřilo jinému
Rodinný strom uváděl u Jana Vlčka (otce prababičky Marie Bergerové) narození 15. 10. 1832 – a v Libňatově se toho dne opravdu narodil Jan Vlček. Jenže ten se v roce 1865 oženil s Annou Bergerovou. Náš Jan Vlček je jiný: narodil se 13. června 1835 v čp. 27 a 7. února 1860 si vzal Annu Finkovou z Úpice. V malé vsi se stejným jménem se snadno prohodí i celé životy – proto v rodokmenu ověřujeme každé datum v matrice.
Albín byl o šestnáct let starší
Prapradědeček Albín Berger byl v rodině veden jako ročník 1875. Matrika Libňatova ukázala, že se narodil 9. června 1859 – synovi Rudolfovi tedy v roce 1900 bylo „tatínkovi“ už 41 let, a Rudolf se sám ženil až ve 44.